PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Liberecký kraj>>Liberecký kraj>>Oprava střechy zámku Stvolínky zdárně pokračuje

Zpravodajství

Liberecký kraj

zpět

 

Oprava střechy zámku Stvolínky zdárně pokračuje

26. 9. 2017 Propamatky.info: Celkový pohled na zámek ve Stvolínkách od severu Celkový pohled na zámek ve Stvolínkách od severu | Foto: Kryštof Havlice | Licence: Všechna práva vyhrazena STVOLÍNKY (ČESKOLIPSKO) | V současné době probíhá další etapa oprav krovu a střešního pláště zámku ve Stvolínkách. Záchranná obnova této významné kulturní památky z poloviny 17. století, ležící ve východním cípu Českého středohoří, je uskutečňována od roku 2012.

V předchozích etapách byla dokončena dle projektové dokumentace Martina Volejníka severní a západní strana střešní konstrukce, nyní je realizována jihovýchodní část střechy. Ještě před rozkrytím značně poškozeného krovu a vyčištěním korun obvodových zdí je prováděn důkladný průzkum paty krovu z důvodu zpřesnění rozsahu opravy poškozených součástí nebo míry odbourání zdiva na koruně římsy. Konstrukčně se jedná o původní hambalkový krov ze 17. století s osovým podélným ztužením.

Postupně byla provedena bezpodmínečná oprava zhlaví vazných trámů a krokví včetně realizace nové dubové pozednice. Zejména přezděním došlo k zajištění stability výrazně degradované cihelné římsy. V průběhu minulých let odbouraná komínová tělesa nebyla v rámci současné obnovy nadezděna nad střešní plášť, uvedená stavební úprava je plánována až při budoucích změnách podkroví. Obdobně je postupováno v případě realizace vikýřů ve tvaru podlouhlých volských ok, které byly dle dobové fotodokumentace rozmístěny ve dvou řadách nad sebou. Speciální pozornost je věnována opravě všech poškozených tesařských spojů celé konstrukce. Nastavování nových prvků je realizováno historickými spoji odpovídajícími době vzniku krovu, původní ocelové třmeny nebo kramle jsou opět použity. Tolerance nových tesařských spojů je stanovena maximálně do 5 mm. Na nové dřevěné prvky je užíváno smrkové hoblované dřevo. Nedílnou součástí prací je důsledné ošetření konstrukce ochranným bezbarvým prostředkem proti dřevokaznému hmyzu a houbám.

Stávající šindelová, nepůvodní krytina kladená na lepenku je kompletně včetně bednění sejmuta a v celém rozsahu nahrazena pálenou bobrovkou značky Tondach na husté laťování. Nové klempířské prvky jsou navrženy z titanzinkového plechu bez nátěru. Veškeré práce jsou realizovány v součinnosti s požadavky specialistů z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Liberci a v souladu se stavebněhistorickým průzkumem objektu od Michala Panáčka. Na základě historické fotodokumentace z 19. století bylo potvrzeno, že původní krytinu tvořila pálená taška odpovídající tvaru současné bobrovky značky Tondach. „Rozhodování o volbě typu nové krytiny, tedy bobrovky Tondach, bylo na základě nalezených archivních snímků akceptováno zcela bez výhrad všemi stranami,“ dodává autor projektové dokumentace Michal Volejník.

Raně barokní zámek z let 1663 až 1665 představuje čtyřkřídlou dvoupodlažní stavbu čtvercového půdorysu zastřešenou sedlovou střechou. Spolu s přilehlým kostelem Všech svatých je příkladem unikátního barokního souboru takzvané letní rezidence litoměřických biskupů. V průběhu let byl významněji upravován vzhled vnějších fasád a byly realizovány vnitřní úpravy včetně zazdívání arkád. Počátkem 20. století ztratil zámek svůj reprezentativní účel a byl využíván jako letovisko pro děti z litoměřického kraje. Od roku 1950 byl ve vlastnictví Státního statku Zahrádky, který jej využíval jako byty a skladiště. Od 70. let 20. století sloužil jako pobočka a skladiště okresního archivu. Neodborné a necitlivé stavební úpravy zejména v posledním patře byly prováděny v 80. letech 20. století a souvisely zejména s ubouráním původních komínů, některé stropní trámy byly v téže době nahrazeny ocelovými prolamovanými nosníky. Došlo k vybourání vnitřních nosných zdí, které byly v místě napojení podepřeny provizorními dřevěnými stojkami, jejichž spoj byl nedostatečně zajištěn ocelovými pásky. Statické a konstrukční závady nebyly dlouhodobě a důsledně řešeny. Stavební zásahy poplatné době vyvrcholily položením nové nekvalitní krytiny z řezaného šindele. V současnosti jsou za odborného dozoru památkové péče napravovány důsledky uvedených chybných stavebních zásahů.

Před šesti lety o koupi zámku od obce Stvolínky začal usilovat Jiří Bartoloměj Sturz, potomek předbělohorských vlastníků. V roce 2013 založil občanské sdružení Zámek Stvolínky, které za přispění obce několikrát ročně zámek otevírá během kulturních akcí. Jak potvrzuje starostka Pavlína Ištoková, náklady na současně realizovanou etapu opravy střechy činí přibližně 3 miliony korun. V rámci Programu záchrany architektonického dědictví v roce 2017 přispělo na opravu Ministerstvo kultury částkou 1,5 milionu korun, 1 milion korun financuje Liberecký kraj.

Více informací naleznete v rámci PAMÁTKOVÉHO KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU. Bližší informace o hlavním odborném partnerovi portálu PROPAMÁTKY se dozvíte v KATALOGU SLUŽEB nebo na stránkách společnosti TONDACH.

Autor: Kryštof Havlice

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info