PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Hlavní město Praha>>Památky a finance>>ROZHOVOR | S Jakubem Kamasem o restaurování hasičských stříkaček, 2. část

Zpravodajství

Hlavní město Praha

zpět

 

ROZHOVOR | S Jakubem Kamasem o restaurování hasičských stříkaček, 2. část

25. 11. 2017 Propamatky.info: Stříkačka v obci Divec po restaurování Stříkačka v obci Divec po restaurování | Foto: Jakub Kamas | Licence: Všechna práva vyhrazena ČESKÁ REPUBLIKA | Specializovanou restaurátorskou disciplínu představuje obnova historických hasičských stříkaček. V druhé části rozhovoru s Jakubem Matějem Kamasem z Muzea hlavního města Prahy jsme probírali současný stav těchto památek i jeho pracovní postupy.

Jaký je současný stav poznání historických stříkaček, převládá vůle jednotlivé stroje prohlašovat za movité kulturní památky?
Současný stav stříkaček je velmi diskutabilní. Mnoho z nich bývá obnovováno svépomocí, většinou dobrovolníky ze samotného sboru či někým v okolí, kdo má čas a vůli. Není divu, protože takovéto projekty jsou časově náročné a s časem roste i finanční náročnost. Také je těžké tyto projekty dělit na etapy, pokud mají být prováděny profesionálně, nezřídka je nutná demontáž téměř na prvočinitele. Mnoho z těchto „amatérských“ projektů pak na první pohled vypadá dobře, ovšem při bližším pohledu není jejich obnova řešena příliš šťastně. I přes veškerou snahu a odhodlání udělat pro stříkačku to nejlepší. Někdy pouhý dobrý úmysl prostě nestačí. Se snahou o prohlášení stříkaček za památky ze strany investorů-majitelů (potažmo SDH) jsem se ovšem zatím nesetkal.

Mohl byste čtenářům zjednodušeně přiblížit, jaké vybavení používáte?
K restaurování je nutná celá řada nástrojů. Zní to možná hloupě, ale snad nejpoužívanější je kvalitní francouzský klíč, ten který používám já, je po mém dědovi. Stříkačky bývají spojované pomocí šroubů se závitem British Standard Whitworth. Ovšem hlavy šroubů a matky častokrát neodpovídají současným standardům, proto je nutný stavitelný klíč, což se týká hlavně šetrných montáží a demontáží dílců. Pro uvolnění některých spojů se vyrobí speciální klíč na zakázku. Tento klíč je bohužel jednoúčelový. Valná většina prací se ale nedá obejít použitím strojů a je nutné je prostě provést ručně, ať už se jedná o tmelení, broušení, rovnání tmelů, či písmomalbu. Používáme například i zubařskou mikropískovačku, která nám dává možnost dokonalého vyčištění potřebných ploch tak, abychom zbytečně nezasáhli okolí. Vzhledem k přítomnosti dřeva jako materiálu je nutné vybavení pro konzervaci dřeva včetně truhlářského vybavení a nesmím zapomenout na alespoň základní klempířské vybavení.

Můžete uvést zajímavé příklady v rámci provedených a zachráněných strojů?
Jak jsem uvedl výše. Jeníkovická stříkačka byla velice zajímavá vzhledem k příběhu, který vyprávěla. Dále pro mě byla zajímavá i stříkačka z obce Divec, která byla vyrobena firmou Černý & Němec. Jednalo se o továrnu na výrobu stříkaček ve Slatiňanech, kterou později koupila věhlasná firma Smékal. Vzhledem k dataci výroby stroje se jednalo o jeden z posledních kusů vyrobených firmou Černý & Němec. Firma Smékal pak přejala jejich design korby povozu, pouze vylepšovali systém pump. Divecká stříkačka byla oproti jeníkovické rozebrána na prvočinitele a každý díl byl ošetřován zvlášť. Jednotlivé díly byly označeny číslem a jejich pozice byla zaznamenána fotograficky, čímž se předešlo jejich záměně při finálním sestavení stroje.

Jaké máte ve své práci plány do budoucna?
Plány do budoucna? No to je jednoduché, pokračovat v práci konzervátora. Vedle pravidelné spolupráce s Muzeem hlavního města Prahy se zabývám i soukromými zakázkami. V nedávné době jsem byl osloven dalším sborem dobrovolných hasičů s další krasavicí. Plánuji i rozšíření dílny. Je toho zkrátka dost.

Jakub Matěj Kamas žije a pracuje střídavě v Praze a ve středních a východních Čechách. Po studiích na Střední uměleckoprůmyslové škole hudebních nástrojů a nábytku a Vyšší odborné škole restaurátorské v Brně absolvoval několik zahraničních stáží. Od roku 2013 je zaměstnán jako konzervátor dřeva a nábytku v Muzeu hlavního města Prahy. Více informací naleznete na webových stránkách KAMAS. První část rozhovoru si můžete přečíst ZDE.

Pechakucha Hradec Králové vol. 9 – Ema a Jakub Kamasovi

Autor: Kryštof Havlice

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info