PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Zprávy z regionů>>Vláda schválila nové nemovité kulturní památky

Zpravodajství

Celá ČR

zpět

 

Vláda schválila nové nemovité kulturní památky

18. 2. 2018 Propamatky.info: Poutní areál Mariánská Týnice s kostelem Zvěstování Panny Marie na severním Plzeňsku získal statut nemovité kulturní památky (ilustrační foto). Poutní areál Mariánská Týnice s kostelem Zvěstování Panny Marie na severním Plzeňsku získal statut nemovité kulturní památky (ilustrační foto). | Foto: SchiDD - Wikimedia Commons | Licence: CC-BY-SA 4.0 PRAHA | Vláda české republiky prohlásila 19 nových národních kulturních památek s platností od 1. července 2018. Letošním jednotícím tématem se stala poutní místa jakožto architektonické a duchovní dominanty kulturní krajiny.

Návrh na prohlášení nových nemovitých národních kulturních památek byl nejprve projednán v rámci odborné komise Legislativní rady vlády, finální návrh Ministerstva kultury poté projednala a schválila vláda při svém zasedání. Vytipovaná místa a lokality vzešly z návrhů jednotlivých územních pracovišť Národního památkového ústavu. Jsou to například dvě poutní místa v Libereckém kraji, areál s kostelem Panny Marie Bolestné v Bohosudově v Ústeckém kraji, Chlum Svaté Maří s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény na Sokolovsku nebo Svatý Hostýn na Kroměřížsku. Dále se jedná o poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře v Praze, poutní areál ve Svatém Janu pod Skalou, Mariánská Týnice na Plzeňsku, Svatý kopeček u Mikulova nebo Svatý Kopeček u Olomouce.

Hlavními kritérii volby byl zejména architektonický, umělecký, krajinotvorný a také symbolický význam dotčených poutních míst s ohledem na autenticitu stavu jejich dochování. „Téma letošního seznamu národních kulturních památek je nastaveno tak, že zahrnuje významná poutní místa, která představují architektonické dominanty různých typů staveb v krajině včetně dochovaného duchovního významu, nikoliv pouze poutní areály jako takové bez širších vazeb,“ uvedl ministr kultury Ilja Šmíd. Zaměření na sakrální charakter lze vnímat jako doplnění kulturního fenoménu, který měl dosud mezi památkami s nejvyšším stupněm ochrany poměrně malé zastoupení.

Hodnota poutních míst spočívá v dochovaném otisku historických souvislostí. „Fenomén kulturní krajiny je pro střední Evropu, tedy české, německé a rakouské země, ale pochopitelně i jinde s typickými architektonickými a krajinnými dominantami – alejemi, průhledy, kompozicí krajiny a podobně – naprosto signifikantní, když kulturní krajina byla v českých zemích výrazně formována již za středověku, například cisterciácká krajina svého vrcholu dosáhla v období baroka, které mimo výše zmíněné, takzvané velké kompozice přineslo také mnoho drobné sakrální architektury vázané na krajinu – poklony, křížky, kapličky, boží muka a podobně,“ řekl ke schválenému návrhu ředitel odboru památkové péče Ministerstva kultury Jiří Vajčner.

V Ústředním seznamu je v současné době zahrnuto přes 300 národních kulturních památek. Nejpočetněji zastoupenou skupinu tvoří původně šlechtická sídla a církevní stavby, postupně jsou zohledňovány i objekty lidové architektury nebo unikátní technické památky.

Nově prohlášené národní kulturní památky včetně rozsahu ochrany a fotografií naleznete v příloze. Bližší informace jsou k dispozici na stránkách MINISTERSTVA KULTURY.

Autor: Kryštof Havlice

Zdroj: Ministerstvo kultury

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info