PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Tipy a inspirace>>ROZHOVOR | S Rudolfem Krajícem o nálezu historických výpustí vodní nádrže Jordán v Táboře

Zpravodajství

Celá ČR

zpět

 

ROZHOVOR | S Rudolfem Krajícem o nálezu historických výpustí vodní nádrže Jordán v Táboře

21. 1. 2015 Propamatky.info:  Horní výpusť vodní nádrže Jordán Horní výpusť vodní nádrže Jordán | Foto: archiv Husitského muzea v Táboře | Licence: Všechna práva vyhrazena TÁBOR | V loňském roce byla cena Patrimonium pro futuro v kategorii Objev, nález roku 2013 udělena týmu táborských archeologů, kteří prováděli průzkum systému historických výpustí vodní nádrže Jordán. Na otázky nám odpovídal vedoucí archeologického oddělení Husitského muzea v Táboře Rudolf Krajíc.

Čím je nález historických výpustí tak významný? Co vše dokládá?
Nejprve je nutno vysvětlit smysl vybudování táborského Jordánu, neboť se svojí primární funkcí liší od jiných historických vodních děl. Nejednalo se totiž o rybník za účelem chovu ryb, ale o zásobník užitkové vody pro středověké město. V tomto slova smyslu se jedná o nejstarší umělou vodní nádrž u nás, založenou v roce 1492. V souvislosti s tímto původním záměrem, tedy dovedením vody do města pro potřeby místních obyvatel, bylo nutno vyřešit nejen zadržení vody na značné ploše, ale i její transport nahoru do města. Vzniklo tak stavebně unikátní dílo, o jehož dobové výjimečnosti vypovídají následující technické údaje: plocha Jordánu přesahuje 50 hektarů, jeho povodí tvoří oblast o rozloze 80 kilometrů čtverečních, objem takzvaného stálého nadržení má Jordán 800 000 metrů krychlových, maximální zásobní kapacita činí téměř 2 milióny metrů krychlových; hráz dosahuje délky 283 metrů, její největší výška nad terénem činí více než 20 metrů, pata má šířku 60 metrů a objem použité zeminy činí 150 000 metrů krychlových. K tomu připočtěme technické vyřešení vypouštění vody (dvě spodní a jednu horní výpusť) i napojení tohoto systému na dopravu vody do města (vodárna, vodárenská věž v hradbách a rozvody i zásobníky ve městě) a jistě není třeba zdůrazňovat, že v případě takto komplexně realizovaného stavebního projektu se jedná o technicky smělé a ekonomicky náročné dílo, které si mohla dovolit jen dobře fungující a prosperující obec.

Můžete popsat technický princip rozvodu vody z nádrže do středověkého Tábora?
Voda z Jordánu byla přes výpusť přiváděna k městské hradbě, kde byla zřízena vodárna s čerpacím strojem. Pomocí horní vody, vodního kola a pístů byla voda vytlačována do vodárenské věže, přičemž musela být překonána kolmá výška 32 metrů. Z věže byla voda rozváděna do zásobníků a později kašen ve městě.

Připravujete výstavu archeologických nálezů, které byly objeveny při vypouštění Jordánu?
O výsledky archeologického výzkumu Jordánu projevilo zájem několik organizací, které chtějí pod vedením města Tábor, Husitského muzea a společnosti Esox. využít poznatků pro vybudování trvalé expozice s pracovním názvem Voda na Táboře. Umístěna by mohla být na turisticky atraktivním místě v Táboře nedaleko Jordánu. Tam by se kromě dalších nálezů, zvláště z objevených pravěkých sídlišť a středověké cihelny, měly uplatnit jak stavební rekonstrukce technických prvků z jordánského vypouštěcího systému, tak originály dřev, které jsme za účelem budoucího expozičního využití průběžně z historických konstrukcí odebírali. Přestože část z nálezů musela z technických a bezpečnostních důvodů zůstat po příslušné archeologické dokumentaci na místě – statika hráze, zpevnění paty, nedostupné konstrukce uvnitř tělesa, máme k dispozici reprezentativní vzorky stavebních částí, které budou po konzervačním ošetření k dispozici pro expoziční a další vědecké i didaktické účely.

Co pro vás znamená cena Patrimonium pro futuro udělená tomuto objevu Národním památkovým ústavem?
Jedná se o prestižní cenu na celostátní úrovni. Jejím udělením Husitskému muzeu v Táboře v kategorii Objev, nález roku 2013 bylo poukázáno nejen na význam a jedinečnost samotného technického díla, ale i na zájem státu o záchranu, ochranu, výzkum a využití historických památek, které se zachovaly nad zemí, na zemi, pod ní i (jako v našem případě) pod vodou. Osobně považuji udělení ceny za technicky a organizačně náročný archeologický výzkum jako poukázání na to, že archeologie má svoje nezastupitelné místo ve vědeckém bádání o naší historii, stejně jako v jí příslušných oblastech památkové péče. Jistě nemusím zdůrazňovat, že takové ocenění je pro každého archeologa vzpruhou a pozitivním podnětem do další práce. Věřím i tomu, že dobré příklady táhnou, tedy že takové ocenění by mohlo být inspirací i pro zájemce o historii a archeologii, pro studující a začínající i renomované badatele.

Autor: Zbyněk Konvička

Zdroj: Husitské muzeum v Táboře

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info