PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Tipy a inspirace>>ROZHOVOR | S restaurátorem mlýnů a starých strojů Davidem Veverkou o jeho práci

Zpravodajství

Celá ČR

zpět

 

ROZHOVOR | S restaurátorem mlýnů a starých strojů Davidem Veverkou o jeho práci

2. 4. 2015 Propamatky.info: David Veverka u loupačky David Veverka u loupačky | Foto: Vladan Mácha | Licence: Všechna práva vyhrazena LIBUŠÍN (KLADENSKO) | David Veverka se zabývá zprovozněním strojů, které jsou součástí mlýnů i dalších historických mechanismů. Mlýny, ve kterých jsou jím opravená zařízení k vidění, slouží jako muzea. V rozhovoru přibližuje svou práci při navracení technických památek do života.

Co bylo hlavním impulzem, že jste se začal věnovat obnově mlýnů, mlýnských zařízení a dalších strojů?
Vždy mě zajímala technika ‒ staré stroje a ty ve mlýnech ze všeho nejvíce. Prováděl jsem výzkum po celé České republice a bylo štěstí, že jsem se setkal s mistry mlynářskými, strojními, sekerníky a dalšími, kteří mi předali cenné informace. Spolupráce s Národním památkovým ústavem byla navázána přes odborné semináře. Vnímal jsem úžasné dílo našich předků, zajímavý technický vývoj a velký odkaz pro budoucí generace. Uvědomoval jsem si, že v České republice jsou opravdu vzácné technické památky, avšak mnohdy ve špatném stavu. S tím bylo potřeba něco udělat. S restaurováním jsem začal u nás na mlýně ve Světcích na Jindřichohradecku. Můj záměr byl technologii zprovoznit do stavu funkčního muzea a celkově mlýn citlivě zrekonstruovat. Při jedné z prohlídek mě majitel jiného mlýna požádal též o restaurování, a tak přišla první zakázka.

Můžete nám přiblížit obnovu, kterou považujete za nejzajímavější?
Každý stroj je zajímavý. Každý výrobce v různých letech měl technické řešení trochu jiné. Nejraději mám stroje z konce 19. století. Asi nejzajímavější byla renovace válcové stolice Wegmann ‒ Zürich z roku 1882 ve mlýně Horky čp. 40 na Svitavsku.

S jakými úskalími se nejčastěji setkáváte při zprovozňování historických strojů?
Stroje jsou desítky let zastavené a neudržované. Součásti občas bývají v tak špatném stavu, že se musí vyrobit přesná replika z autentických materiálů, nebo jsou značně poškozené a renovace je pak velmi pracná. Problém nastává tehdy, pokud na stroji něco chybí. Pak se zpětně musí součástka vymyslet, navrhnout a vyrobit. Za největší úskalí považuji manipulaci s těžkými součástmi v hůře přístupných prostorách.

V nedávné době jste dokončil restaurování, konzervaci a zprovoznění technologie památkově chráněného mlýna v Bartošovicích na Novojičínsku. Můžete čtenářům přiblížit tuto akci?
Díky semináři zaměřenému na vodní mlýny došlo k setkání s paní Borovcovou z Národního památkového ústavu. Ta mě doporučila majiteli, který měl v tomto mlýně záměr opravit původní technologii a vytvořit muzeum. Práce mi trvala čtyři měsíce. Zrestauroval jsem tam šest strojů a dílo se zdařilo.

Které další památkově chráněné mlýny čekají v nejbližší době na váš zásah?
Určitě to bude mlýn Kladná-Žilín čp. 84 na Zlínsku a Wesselských mlýn, Loučky čp. 151 na Novojičínsku. Dále je v jednání mlýn Buřany čp. 37 na Semilsku a řada dalších. Pracuji na několika mlýnech, které nejsou prohlášené památkou, avšak též velmi hodnotné.

Dokumentujete mlýny – provádíte odborné popisy, posudky zařízení mlýnů a staveb na vodní pohon u nás. Kde je možné se s vaší prací seznámit?
S mojí prací je možné se seznámit ve všech mlýnech, které restauruji, v každém je muzeum. Odborné popisy, pokud si to majitel přeje, uveřejňuji v databázi Vodní mlýny. Dále veřejně píši podrobné články se schematickými výkresy o strojích a pohonech, které naleznete také na stránkách vodnimlyny.cz v sekci poznáváme strojní vybavení mlýna. Píši též tři knihy věnované stavbám na vodní pohon. Na našem mlýně je k vidění renovovaná původní technologie, ale i mnoho dalších vzácných strojů zachráněných před likvidací z jiných lokalit. V Josefově Dole na Jablonecku jsem v místním muzeu otevřel expozici věnovanou brusírnám skla na vodní pohon.

Jste spoluautorem projektu databáze Vodní mlýny. Můžete ho přiblížit našim čtenářům?
Projekt databáze Vodní mlýny založil Rudolf Šimek. Jeho myšlenkou je mapování, dokumentace a též přispět k uvědomění si výjimečné hodnoty vodních mlýnů. Já se v projektu zabývám vším, co se týká strojů a jejich pohonu.

Co byste vzkázal zájemcům o technické památky?
Technické památky jsou překrásné stroje, které je nutno uchovat co nejlépe budoucím generacím. I když se za poslední léta přístup majitelů k jednotlivým objektům zlepšil, stále to je málo. Nepůvodními materiály a především nezájmem se připravujeme o řadu velmi cenných kulturních hodnot.

O projektu Vodní mlýny si můžete přečíst ZDE. Bližší informace o práci Davida Veverky naleznete v KATALOGU SLUŽEB.

Autor: Helena Pašková

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info