PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Tipy a inspirace>>ROZHOVOR | S Ivem Hlobilem o ochraně památek, která musí být věcí veřejnou

Zpravodajství

Celá ČR

zpět

 

ROZHOVOR | S Ivem Hlobilem o ochraně památek, která musí být věcí veřejnou

8. 9. 2017 Propamatky.info: Ivo Hlobil je hlavním řešitelem projektu Gotické a raně renesanční umění ve východních Čechách. Výzkum, interpretace, prezentace, který je realizován v letech 2016 až 2020. Ivo Hlobil je hlavním řešitelem projektu Gotické a raně renesanční umění ve východních Čechách. Výzkum, interpretace, prezentace, který je realizován v letech 2016 až 2020. | Foto: Archiv Iva Hlobila | Licence: Všechna práva vyhrazena ČESKÁ REPUBLIKA | S profesorem Ivem Hlobilem jsme v letním časopisu hovořili o řadě témat. Věnovali jsme se terénnímu výzkumu v rámci velkých výstav středověkého umění, zaměřili jsme se na vědeckou činnost pracovníků státní památkové péče nebo na zájem veřejnosti o ochranu památek a na nenahraditelné občanské aktivity zdola.

Jaká událost v oblasti památkové péče vás v poslední době potěšila nebo ve vás vyvolala hlubší zážitek?
V oblasti památkové péče mne potěšila obnova Kuksu. Považuji za výjimečné, že se podařila zrealizovat. Nyní je obnova již mediálně známa a mezinárodně oceněna, tak to není nic překvapivého. Dále mne těší, že existují hnutí, která mají ochranářský ráz a vedou ke koncepčním výsledkům. Například zápas spolku Za krásnou Olomouc o historické jádro Olomouce bez výškových budov. A samozřejmě aktivity Klubu Za starou Prahu. Jako negativní příklad vnímám rozhodnutí o možnosti přestavět hotel Thermal v Karlových Varech. Povolit přestavbu znamená ohrožení všech podobných staveb.

Je východočeský projekt Gotické a raně renesanční umění ve východních Čechách posledním chybějícím?
Jako by to skutečně byl poslední, ale není to pravda. Před námi je bezpochyby podobný projekt pro poslední část mezi Moravou a Čechami, tedy pro Vysočinu. A zadruhé potřebujeme cyklus uzavřít středními Čechami v čele s Kutnou Horou a takový projekt by se měl týkat i Prahy.

Definoval výzkumný projekt Od gotiky k renesanci například směry dalšího bádání?
Výstava byla tehdy podporována veřejností, ministerstvem a dalšími institucemi za zcela jiných podmínek. Byla taková porevoluční doba, přípravy začaly v roce 1995 a získali jsme patronát Václava Havla. Vše bylo snazší a ne tak byrokraticky ovládáno jako dnes. Administrativně i finančně nastala totální proměna. Tehdy to byla výstava zemská, moravskoslezská. Východočeská výstava bude regionální se vším všudy. A co přinesla výstava Od gotiky k renesanci? Ukázalo se, že musí být zařazena raná renesance a nejen gotika. Předchozí výstavy byly čistě gotické. V Olomouci se ale ukázalo prolínání od roku 1490 tak výrazné, že kdybychom tam renesanci neměli, tak bychom vůbec nepochopili, co se v Olomouci dělo. A katalog výstavy v několika svazcích povýšil badatelskou a dokumentační úroveň na vyšší niveau. Rozhodující bylo, když výstava skončila, podařilo se nám to nejvýznamnější převézt do Říma. Dokonce do Palazzo Venezia. To bylo něco z mého pohledu tak naprosto zásadního – první výstava středověkého umění v takovém rozsahu přenesená do zahraničí. Kdyby se něco takového podařilo ve východních Čechách, byl bych šťastný.

Celý rozhovor si můžete přečíst v letním čtvrtletníku PROPAMÁTKY 2017 ZDE.

Autor: Jan Červinka

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info