PROPAMÁTKY | Zpravodajství

ROZHOVOR | S Martinem Vonkou o portálu fabriky.cz a industriálním dědictví

13. 12. 2011 Velkou vášní Martina Vonky z portálu fabriky.cz jsou také komíny jako symboly industriální éry. | Foto: archiv Martina Vonky | Licence: Všechna práva vyhrazena ČESKÁ REPUBLIKA | Portál fabriky.cz se snaží popularizovat naše industriální dědictví. O aktivitách lidí spojených s tímto portálem, továrnách, komínech a dalších zajímavostech jsme si povídali se zástupcem sdružení Martinem Vonkou.

Můžete představit portál fabriky.cz a Vaše aktivity? Jaké je poslání Vašeho portálu? Co všechno tam lze najít?

Jsme volné sdružení několika přátel industriálních staveb a naše činnost lze v kostce shrnout jako především fotografická dokumentace a následná popularizace staveb průmyslového dědictví. Zaměřujeme se hlavně na staré továrny z doby 19. a první poloviny 20. století, které byly stavěny nejen účelově, ale i s vysokou architektonickou kvalitou. Zajímá nás nejen vlastní architektura a konstrukce, ale i technologie. Například v cyklu „Jak se co dělá“ se věnujeme tradičním procesům výroby – na portálu fabriky.cz je tak v současné době k vidění tradiční proces výroby piva, sladu a cihel. Další činnosti souvisejí s popularizací staveb průmyslového dědictví a těmi jsou různé články a přednášky z této oblasti, úzce spolupracujeme s Výzkumným centrem průmyslového dědictví při Fakultě architektury Českého vysokého učení technického v Praze.

Máte přehled o tom kolik u nás fungovalo továren a jakého druhu? Kolik jich zůstalo funkčních dodnes? Nebo naopak jakým účelům dnes slouží?

Naše země za Rakouska-Uherska patřila mezi nejprůmyslovější oblasti v Evropě. Z těch tradičních odvětví průmyslu z té doby můžeme jmenovat strojírenství, cukrovarnictví, textilní průmysl, sklářství, sladovnictví, pivovarnictví, atd. Odpověď ohledně počtu není jednoduchá. Pomoci může registr stavebních děl Výzkumného centra průmyslového dědictví při fakultě Českého vysokého učení technického (registr.cvut.cz), který napovídá, že na našem území bylo odhadem 5 až 10 tisíc průmyslových staveb. Těch dodnes funkčních s původním provozem je již málo. Snad nejčastěji se setkáme s funkčními pivovary, sklárnami a strojírnami. Smutným příkladem jsou především přádelny, textilky a cukrovary. Jsou to honosné budovy, které významným způsobem zasáhly do života lidí, hospodářského růstu i tvorby krajiny. Dnes je většina bez původního užití, část jich chátrá, některé byly zbořeny (především cukrovary), některé jsou nově využity – což do etážovek textilek se díky jejich konstrukčnímu systému vkládá nový účel relativně snadno.  Zajímavým příkladem jsou také cihelny. Těch tu byly stovky, skoro každá větší vesnice měla nějakou. Dnes funkční kruhové pece jsou snad jen asi tři.

Zabýváte se i komíny jako symbolem industriální éry. Jaké jsou naše NEJ: nejstarší, nejvyšší komíny?

Ano, zabýváme se těmito fenomenálními symboly průmyslové revoluce. Osobně bych ale zdůraznil jiné NEJ, a to nejcennější komíny. Takové nalezneme v bývalé přádelně v Železném Brodě (jeden je z roku 1865 a druhý 1896), v přádelně zvané Klášter ve Smržovce či v Karviné-Dolech patřící dolu Jindřich (více o komínech nalezne čtenář na portálu fabriky.cz). Všechny jsou nefunkční a bohužel nemají ani statut kulturní památky. Jsou tak ponechány svému osudu či vůli majitele.

Nedávno se konala konference Mezi nebem a zemí zaměřená na komíny, mohl byste shrnout její závěry?

Závěry ani tak ne, naše konference byla spíše popularizační, takže v 18 přednáškách mohli účastníci vidět nejen technický smysl komínů, ale i jejich symbolický odkaz. Ukázali jsme si úlohu komínů v době po průmyslové revoluci, poukázali jsme na jejich kvality a potřebu je zachovávat pro příští generace.

Více informací naleznete na portálu FABRIKY.CZ.

Fotogalerie

 

 

Téma: Průmyslové dědictví Internet a památky Rozhovory Všechna témata