PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Celá ČR

Zpravodajství

Celá ČR

zpět

 

ROZHOVOR | S Františkem Hupkou o záchraně zámku Kopaniny

18. 4. 2018 Propamatky.info: Zámek v Kopaninách během rekonstrukce střechy Zámek v Kopaninách během rekonstrukce střechy | Foto: František Hupka | Licence: Všechna práva vyhrazena KOPANINY (CHEBSKO) | V Ašském výběžku se nachází panské sídlo, jemuž osud příliš nepřál. V rozhovoru se současným majitelem Františkem Hupkem si povídáme o obnově zámku i plánech na jeho další využití.

Jak jste se o možnosti koupi zámku dozvěděl?
Koupili jsme rozlehlý areál se stájemi, které byly ve velmi špatném stavu, za účelem chovu ovcí. Postupem času se rodiče rozhodli postavit rodinný dům a přestěhovat se do areálu natrvalo. Zámek nebyl zámkem a nikdo v tu dobu ani netušil, o jakou budovu se jedná. Místní hovořili o stájích pro koně. Jednalo se o zastřešenou kamennou budovu, která nebyla využívána. V roce 2007 majitel sousedního pozemku pálil větve a oheň přeskočil na budovu. Shořela střecha i krov. Zůstaly pouze kamenné obvodové zdi a příčky v přízemí. Dva roky poté zažádal Tomáš Karel, tehdejší ředitel Národního památkového ústavu v Lokti, o možnost provést historický průzkum, v němž vyšlo najevo, že se jedná o jednu část původního pozdně gotického hradu, později přestavěného na zámek.

Můžete ve stručnosti popsat jeho historii?
První zmínka o sídle v tehdejší obci Krugskreuth byla z roku 1537 a majitelé byli z rodu Zedtwitzů. V loňském roce jsme oslavili 480. výročí povedenou akcí pro veřejnost s názvem Den otevřených vrat. Zámek si prošel mnoha přestavbami a každé období se na nějaké jeho části podepsalo. V 18. století byl postaven takzvaný nový dům, kam majitelé přesunuli své bydlení a z původního zámku udělali stáje. Tento nový dům byl v 60. letech minulého století bohužel stržen a tím se v myslích lidí zlikvidoval zámek v Kopaninách. Průzkum však ukázal, že zámek vlastně ještě existuje. Zval jsem posledního potomka Zedtwitzů, který tam žil jako dítě a po válce byl deportován. Bohužel, byť se občas zastaví za plotem, nemá sílu se podívat, co se uvnitř děje. Mrzí mě to, ale chápu, že má svou rodinu spojenou s budovou, která byla zbourána.

Jaké záchranné práce na vás čekaly a co bylo nutné v prvé řadě udělat?
Kdybych tenkrát tušil, co nás čeká, nechal bych budovu ve stavu, v jakém byla po požáru. Nepřebírali jsme památku, ale hromadu kamení a neskutečné množství suti. Postupně jsme vyklízeli jednotlivé části objektu tak, aby bylo možno bezpečně začít zachraňovat to, co zbylo. Staticky jsme zabezpečili jednotlivé části, začali připravovat projekty a vyspravovat zdivo.

Jaké další práce se již během sedmi let, co zámek vlastníte, podařilo realizovat?
Podařilo se nám stabilizovat zdivo v polovině objektu a tuto část zastřešit. Museli jsme se poprat se stropními trámy, protože od přízemí jsme koukali na nebe. Tím, že jsme tuto polovinu zastřešili, jsme zachránili sklepení. Troufám si říct, že pokud bychom to neudělali, další rok už by nebylo co zachraňovat. Největším problémem je nedostatek řemeslníků. Není to zakázka na 14 dnů, mnohdy nelze používat soudobé materiály a postupy. Stavba leží v regionu, kde je osm měsíců zima a čtyři měsíce nám nepřeje počasí. Je to opravdu náročná obnova.

Z jakých finančních zdrojů obnovu financujete?
Rekonstrukci financujeme z několika zdrojů. Z Havarijního fondu Ministerstva kultury, z dotačních prostředků Karlovarského kraje a především z prostředků naší rodiny. Nejvíce peněz jsme pomyslně utratili za vlastní práci, kdy se jedná o tisíce nezaplacených hodin. Představit si to dokáže pouze ten, kdo se s něčím takovým setkal na vlastní kůži.

Jaké plánujete využití prostor zámku?
Jedna věc jsou plány a druhá jsou možnosti. Původně jsem plánoval v jedné části vytvořit obytný prostor a v další malé muzeum přístupné veřejnosti. Teď nevím, protože jsem nedávno obdržel statický posudek, který říká, že by se tato nezastřešená část vzhledem k havarijnímu stavu měla zbourat a není na ní možno pokračovat. Budeme jednat co dál, zda-li tuto část nezbourat a pokusit se ji zachránit, nebo se smířit s tím, že ji už nezachráníme.

Více informací naleznete v PAMÁTKOVÉM KATALOGU Národního památkového ústavu.

Autor: Zbyněk Konvička

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info